Vitamin D je označení pro souhrn látek s aktivitou D-vitaminu, z nich nejdůležitější jsou vitamin D2 a D3.
Úlohou vitaminu D je zlepšovat vstřebávání vápníku a fosforu a jeho ukládání do kostí. Nedostatek vitaminu D u dětí způsobuje křivici. Příjem vitaminu D stravou je často nedostatečný. V letních měsících postačí vystavení kůže slunci, v období od podzimu do jara je doporučena suplementace/doplňování i dospělé populaci. Novorozencům a kojencům se suplementuje vitamin D obvykle od 2. týdne do skončení 1. roku života, protože se u nich nedoporučuje vystavovat citlivou pokožku slunci.
V našich zeměpisných podmínkách nedochází v období od podzimu do jara k dostatečné expozici slunečnímu záření (udává se denní potřeba oslunění obličeje, dolní části paží a nohou po dobu 30 minut, aby se zaručil příjem 10 mikrogramů = 400 IU vitaminu D), proto se u batolat doporučuje pokračovat v suplementaci v zimním období minimálně do ukončeného 2. roku života ideálně však do puberty včetně. Doporučená denní dávka (DDD) vitaminu D je 800–1000 IU denně.
Vedle slunečního svitu je velmi dobrým zdrojem vitaminu D rybí tuk. Z pohledu stravy jsou rizikovou skupinou batolata, která nekonzumují ryby, případně pijí málo mléka. Mateřské mléko obsahuje málo vitaminu D (nejhůře na tom bývá mléko matek veganek v zimním období) a proto je třeba myslet na jeho doplnění u kojených dětí (umělá mléčná výživa bývá již vitaminem D fortifikována/posílena). Vyšší riziko výskytu křivice je u dětí stravujících se makrobioticky a u osob neexponovaných slunečnímu záření.
Vhodným zdrojem potravou přijímaného vitaminu D jsou ryby, mořské plody, rybí tuk, mléko a mléčné výrobky, kvasnice a některé houby. Zatímco u dospělého se udává, že pro přijetí dostatečného množství vitaminu D stravu je zapotřebí sníst cca 200 g tučné ryby (např. lososa) denně, pro roční batole je toto množství naprosto nereálné nejen fyzicky zkonzumovat, ale zároveň obsahuje 40 gramů bílkovin, což samostatně překračuje vhodnou dávku bílkovin pro roční batole o 100 %, bez započítání dalších zdrojů bílkovin v průběhu dne.
Dalšími vhodnými zdroji vitaminu D jsou sice mléko a mléčné výrobky, ty jej ale obsahují tak malé množství, že zkonzumovat dostatečné dávky k naplnění DDD je nemožné nejen pro batole, ale i pro dospělého.
V neposlední řadě je možné využít k (částečnému) naplnění DDD vitaminu D fortifikované potraviny jako jsou dětské kaše či rostlinná mléka. Ani tento příjem není dostačující. Nevýhodou mléčných kaší je opět vyšší příjem bílkovin. Výhodnější se z pohledu nízkého obsahu bílkovin jeví rostlinné nápoje. V obou případech je nutné pečlivě číst složení na obalu výrobků, protože na trhu se oba typy potravin vyskytují jak ve fortifikované, tak v neobohacené formě.
Kompletním řešením pro splnění DDD vitaminu D není ani podávání umělé mléčné výživy. Některé značky obsahují jen přibližně stejnou dávku vitaminu D jako fortifikované rostlinné nápoje, u nejvíce fortifikovaných značek je možné dosáhnout denního příjmu až 10 µg (400 UI) z 330 ml umělého mléka. Výrobci, pokud srovnávají uvedený příjem vitaminu D s DDD, používají jako DDD nesprávně 10 µg, což je DDD pro děti do 12 měsíců věku, místo 15–20 µg pro děti od 12 měsíců.
U ročního batolete tedy není možné přijmout pestrou nefortifikovanou stravou množství vitaminu D, které by splnilo DDD. Potřebu lze naplnit v případě sestavení pestrého jídelníčku s využitím fortifikovaným potravin. Nehraje přitom roli, zda je dítě kojeno, přijímá umělou mléčnou výživu či nevyužívá ani jednu z těchto možností. Vhodným řešením je od podzimu do jara doplnit pestrou stravu jednou kapkou Vigantolu či jiného komerčně prodávaného doplňku stravy, v letních měsících u starších dětí pobytem na slunci – s ohledem na ochranu citlivé pokožky mimo období kolem poledne.
Přidávat dětem Vitamin D jen do 1 roku nestačí